Historie

60 let klubu důchodců

Klub důchodců v Kostelci nad Orlicí vznikl z potřeby seniorů se scházet, besedovat a zjišťovat co je ve světě nového. Bylo to 17 let po druhé světové válce, a navíc nebylo běžné, že by v té době měla každá domácnost, natož důchodce, svůj vlastní televizor. Vzhledem k tomu, že ve městě nebyly vyhovující prostory na setkávání, uchylovali se důchodci v zimních měsících na poštu nebo do hostinců, neboť tam bylo teplo.

Toto byly základní myšlenky, proč bylo dáno sociální a zdravotní komisi při Měst. NV do programového plánu zajistit v našem městě místnost, která by byla pro tento účel vhodná. Odbor sociálního zabezpečení Okresního národního výboru (ONV) v Rychnově nad Kněžnou tuto věc podporoval a zřízení klubu po stránce finanční hodlal plně krýt. Rada města zamýšlenou akci kladně přijala, ale vyvstala otázka, kde tento klub zřídit. Uvažovalo se např.  o nevyužité místnosti v hostinci Secesse nebo o restauraci Na Špici (tento objekt je zbouraný, jedná se o místo vedle ordinace MUDr. Hlavsové). Nakonec zvítězil návrh zřídit místnost pro klub ve „Staré radnici“ v bývalých prostorách Agroprojektu (dnes ZUŠ první dveře vlevo – prostory výtvarného kroužku  ).

ONV, odbor sociálního zabezpečení převedl částku 20.000 Kčs na vybavení tohoto klubu. Adaptační práce si však důchodci museli zařídit svépomoci. Byl ustaven výbor klubu, aby pomohl uvádět celou akci v život. Díky pochopení předsedy MěNV Ladislava Sejkory, tajemníka Arnošta Kozmy a tajemnice sociální a zdravotní komise Marie Matoušové, se podařilo získat řadu dobrých a obětavých důchodců, kteří pomohli vybudovat klub. Největší podíl nutno připsat panu Robertu Kainovi, který obětoval mnoho hodin krásnému vybavení klubových místností a jejich vymalování. I místní závody přispěly svými dotacemi k zařízení klubu, na které nezbyly prostředky od ONV. Díky tomu mohl být do klubu pořízen i televizor, rádio a moderní nábytek. Provozní záležitosti jako např. skládání uhlí, starání se o dřevník apod. byly v režii klubu samotného.

Slavnostní otevření klubu se uskutečnilo 30. prosince 1962. Slavnost zahájil předseda MěNV Ladislav Sejkora, po něm se ujal slova předseda komise zdravotní a sociální Václav Provazník.

Prvním předsedou klubu se stal František Hep (1962– asi 1963), který také vydatně pomáhal při zřizování klubu. Druhým předsedou se stal Robert Kain (asi 1963–1966).

Důchodci se bavili čtením časopisů – politických i zábavných (klub postupem času odebíral 6 časopisů), čtením knih z městské knihovny, hraním šachů i karetních her. Ženy se navíc bavily i ručními pracemi. Velikým lákadlem bylo sledování televizoru, obzvláště sportovních programů. Nejvíce však přitahovaly různorodé přednášky, promítání diapozitivů a filmů, vycházky a autokarové výlety, které připravoval kulturní a organizační referent Jindřich Janda, později např. Jaroslav Hruška aj.  

Důchodci byli činní i ve prospěch města. Podíleli se na úklidu náměstí, Tyršovy ulice, části Jiráskova náměstí. Dále se podíleli na různých brigádách i mimo Kostelec.

1. června  1966 byl zvolen novým předsedou Zdeněk Beneš st. (otec významného kosteleckého rodáka architekta Zdeňka Beneše). Setrval ve své funkci do své smrti dne 29. srpna. 1967.

V roce 1967 zakoupil klub promítací přístroj diapozitivů značky Medior, čímž odpadlo zapůjčování tohoto přístroje u různých organizací.

V roce 1968 se klub zapojil na návrh místopředsedkyně Růženy Barvínkové do sbírky na Fond republiky pod heslem: „Každý důchodce jednu Kčs na Fond republiky“. Dary se přijímaly v místnosti klubu. Výsledkem akce bylo Kčs 3 026,-, které byly odevzdány na Měst. NV a odtud odeslány do Prahy. Zprávu o této akci zveřejnila i hradecká Pochodeň a rychnovská Jiskra Rychnovska.

Postupem času začal prostory klubu Měst. NV půjčovat i jiným organizacím, např. Svazarmu, 2. uliční organizaci KSČ, Svazu protifašistických bojovníků aj., což negativně ovlivnilo průměrnou návštěvnost klubu.

1972 se stává novým předsedou klubu Jan Vondra (1972 – 1976). V roce 1977 se podařilo Měst. NV po více než jednoletém hledání najít náhradu za J. Vondru, který na jaře 1976 ze zdravotních důvodů rezignoval. Novým předsedou se stal Jan Bartoš (1977 – 1983).

Bez zajímavosti není fakt, že v roce 1979, v Roce dítěte, odpracovali důchodci při různých brigádnických pracích 2248 hodin, odevzdali 1173 kg papíru, 29 kg textilu, 7 kg mědi a 1380 kg sena. Tato čísla se rok od roku zvyšovala. Z výstavy ovoce a zeleniny, která se konala 6.10. t.r. v místnostech klubu, věnovali důchodci 50 kg jablek, 12 kg hrušek, a 12 kg zeleniny mateřské škole Mír (dnes Mánesova) a mateřské škole Na Příkopech (dnes Komunitní centrum) 15 kg ovoce  . V této tradici pokračovali i několik let poté.

V roce 1982 v Mezinárodním roce úcty ke stáří oslavoval klub 20 let svého trvání. Dne 18. 5. bylo v Jednotném závodním klubu Orlice (dnes Rabštejn) slavnostní shromáždění k 20. výročí založení klubu za účasti představitelů politického a veřejného života, hostů a členů klubu. Oslavu zahájil pan Tauchmann (pořadatel zájezdů, vycházek a společenských zábav). Přednesl obsáhlou zprávu o činnosti klubu od jeho založení, vzpomněl těch, kteří se o jeho založení zasloužili a o jeho úspěchy přičinili. Zhodnotil i současnou práci, ať už jsou to přednášky pod názvem „Úterky v klubu“, vycházky i autokarové zájezdy po naší vlasti, pořádání oslav Mezinárodního dne žen a vánočních besed, výstav ručních prací i obrazů členů a pro jejich pobavení koncertů a estrád. Ocenil účast členů při pomoci na různých akcích a sběru druhotných surovin. Za Měst. NV přednesl projev předseda Stanislav Forche, ocenil práci klubu a předal představitelům klubu pamětní medaili. Žáci základní školy Náměstí poděkovali členům klubu za jejich práci pro společnost a rodinu pásmem národních písní, hudbou a básněmi a popřáli jim do dalších let hodně zdraví  

Koncem října byla v klubovních prostorách prováděna rekonstrukce elektrického osvětlení a místnosti musely být uvolněny s tím, že jsou potřeba pro jiné účely. Klub byl provizorně přestěhován do nevyhovujících místností po prodejně papírnictví (zřejmě naproti Obchodní akademii). Tam byly dvě místnosti, přední (bývalý krám) a zadní, (skladiště), kde se důchodci scházeli.

V roce 1983 dne 23. srpna se koná schůze výboru zahájená J. Bartošem, který podává rezignaci přijatou Měst. NV. Vedení dalšího jednání, stejně tak jako vedení celého klubu na dalších téměř 30 let, se ujímá Marie Minaříková. Vyslovuje poděkování J. Bartošovi i všem jeho dosavadním členům a zároveň vyjadřuje naději přemístění Klubu důchodců do nových místností.

Paní Marie Minaříková navazuje na svého předchůdce a začíná se činnosti klubu věnovat naplno. Činnost se tehdy skládala z výborových schůzí, přednášek a besed, oslav MDŽ, vánočních posezení ve sdruženém klubu Orlice (Rabštejn), zájezdů, koncertů, estrád, návštěv divadel v našem městě i jinde, vycházek, čtení, sběru odpadových surovin, brigád ve prospěch životního prostředí apod. Na výborových schůzích se projednávaly například finanční otázky, příspěvky, sledování osobních výročí, obsah a hodnota dárků aj.

S Klubem důchodců si vytvořila během let velmi pěkný vztah i Mateřská škola Mír (dnes Mánesova), kdy se stalo dobrým zvykem, že děti přicházely s pestrým programem k nejrozmanitějším příležitostem. Zároveň předávaly starouškům drobné dárky, které samy vyrobily. Na oplátku jim vedení klubu zorganizovalo zájezd do ZOO ve Dvoře Králové nad Labem.

Postupně také docházelo i k navazování spolupráce s ostatními kluby důchodců v regionu, například to byly Doudleby nad Orlicí, Vamberk, Týniště nad Orlicí, Opočno aj.

V roce 1985 dochází k úpravám nových prostorů pro klub (nynější Klub důchodců). Ani tato akce se neobešla bez problémů, neboť byl nedostatek zedníků. Celková revitalizace místností byla dokončena až v roce 1987, kdy došlo k slavnostnímu otevření nového Klubu důchodců, a to 1. května. Veliké poděkování patřilo opět všem dobrovolníkům a brigádníkům.

Tento rok byl také rokem 25. výročí založení Klubu důchodců. Oslavy byly zahájeny 16. září za účasti zástupců klubů důchodců okresu Rychnov nad Kněžnou. Z doprovodných akcí můžeme jmenovat: výstavku v Klubu důchodců „Kostelec a Klub důchodců ve fotografii“, vystoupení dětí z MŠ Mír, projev předsedy Měst NV, slavnostní oběd v Kostelecké Lhotě, slavnostní schůze se zprávou o činnosti KD. 30. září pak následovala výstavka prací zájmové činnosti členů Klubu důchodců v místnostech klubu u kostela, zábavné odpoledne s estrádním pořadem v sále Sdruženého klubu ROH (Rabštejn), kde vystoupili zpěváci a další hosté, o hudební část se postarala Orličanka v čele s Václavem Uhlířem.

Ve stejném duchu probíhala i další významná výročí klubu, stejně tak jako další výborně připravované a zorganizované akce.

V roce 2006 navštívil Klub důchodců dokonce Český rozhlas Hradec Králové a redaktorka Eva Zálešáková natočila s vedoucí klubu Marií Minaříkovou rozhovor, který byl odvysílán dne 24.3. 2006 v 15:30 hod. v hradeckém rozhlase.

V tomto období se také začíná náplň činnosti klubu měnit. Ustaly ruční práce a hraní karet. Místo toho přibylo cvičení, školení pro práci s počítači. Zůstaly výlety, přednášky a setkávání na Rabštejně před Vánocemi a na Svátek matek. Klub byl otevřen každé úterý od 13.00 – 16:00 hod.

Rok 2012 byl rokem 50. výročí klubu a nesl motto: „Ruku mi podej, ať nejsem sám.“ Vedoucí klubu Marie Minaříková se chystá ukončit svou činnost v Klubu důchodců. Před svým odchodem nechává opravit podlahu v hlavní místnosti klubu, pokládá se nové linoleum. Zároveň probíhají naplánované akce a chystá se program k významnému jubileu, které začíná 4. září výstavou fotografií a kronik. 15. září se koná v klubu soutěž O nejlepší posvícenský koláč. 20. září probíhá celodenní setkání se zástupci Klubů důchodců a dalších pozvaných hostů v místnosti KD, které vrcholí prohlídkou Nového zámku v Kostelci nad Orlicí s osobním výkladem majitele, pana Františka Kinského. 26. září se nese v duchu zábavného odpoledne na Rabštejně pro všechny členy KD.

12. prosince 2012 se konala vánoční besídka, u jejíž příležitosti ocenil výbor klubu dlouholetou práci paní Marie Minaříkové, která stála v čele Klubu důchodců dlouhých téměř 30 let  a nyní končí ve své funkci.  Tato obětavá žena dokázala za dobu svého působení stmelit několik set seniorů, pro které připravovala kulturní a společenské vyžití, besedy s promítáním, přednášky, zábavné pořady, oslavy, procházky a výlety. Z toho mála prostředků, které jí byly dány k dispozici, dokázala vždy udělat příjemnou domácí atmosféru, čímž získávala stále větší počet členů.

Za obětavou práci v čele klubu, nezištnost  a hlavně lidskost děkuje paní Marii Minaříkové 234 členů s celým výborem.

Od 1. ledna 2013 přejímá štafetu o generaci mladší paní PhDr. Miroslava Nováková, která vnáší nové nápady do klubu a přejmenovává ho na Klub seniorů Pohoda.

Pozn. Paní Marie Minaříková oslavila dne 13. září 2022 své 95. narozeniny v Domově důchodců v Borohrádku. Maruško, rád bych Vám touto cestou poděkoval za všechny, co Vás znají a mají Vás rádi, a popřál hodně a hodně zdraví, štěstí a pohody!

Kamil Zdrálek

Kdo jsme? Kdo jsme byli??

Jsme Vaši spoluobčané, staršího data narození, ale přesto stále aktivní, hlavně podle zdravotních možností, veselí a vstřícní, kostelečtí senioři. Rádi bychom Vás informovali o naší činnosti. Historii necháme stranou, píšeme a sdělujeme jen to, co bylo v letech 2013–2019 aktuální včetně nového názvu klubu Klub seniorů Pohoda… a pohoda opravdu navazovala na předešlé roky existence klubu... prostě byla dál.

Každoročně jsme připravovali plán činnosti, který sestavovala vedoucí klubu, připomínkoval sedmičlenný výbor, a to v průběhu celého roku na svých měsíčních jednáních. Aktuálně jsme reagovali jak na potřeby a zájmy členů klubu, tak i na přání ze strany našich příznivců např. z řad členů SPCCH , obyvatel města a okolí, ale také zřizovatele, tj, Města Kostelec nad Orlicí, jehož jsme organizační složkou.

Naše webové stránky nám založila a pravidelně doplňovala paní Šárka Slezáková, Městský úřad, kultura města Kostelec nad Orlicí, a to včetně nabídek na akce města.

O fotodokumentaci se starala paní Štěpánka Tetřevová, Hana Růžičková a Šárka Slezáková, s grafickou propagací a odbornou radou ochotně pomáhala paní Běla Kovaříčková ze sociálního odboru města. Zveřejňovány byly s předstihem články, které byly pravidelně uváděny v klubové rubrice měsíčně ve Zpravodaji města Kostelce nad Orlicí Orlice. Autorkou byla vedoucí našeho klubu PhDr. Miroslava Nováková. Využívali jsme pravidelně i venkovní skříňku klubu v prostorách u bývalého železářství u Jahodů.

V klubu bylo registrováno 210 členům, z toho byla pětina mužů. Členská základna se v průběhu roku doplňovala a „omlazovala“.

Prostory klubu, stejně jako celý dům č. p. 69 na Jiráskově náměstí, hned vedle kostela sv. Jiří, jsou majetkem města. Prošly již celou řadou úprav, které výrazně přispěly k zpříjemnění prostředí. Získali jsme nový chodník, opravena byla střecha, instalována nová okna, celý klub byl skvěle vymalován, upraveny nově byly vnitřní prostory včetně zřízení druhého WC, zajištěn bezbariérový přístup do budovy, který je trvale využíván. Odstraněny byly nefunkční sloupy elektrického vedení na zahrádce a tím byl vytvořen prostor i k zvelebení zahrádky před budovou, kde sídlí klub. Díky především městskému zahradníku v panu Kryštofu Černému se stala naší chloubou nejen květena, ale především bylinková spirála, stále udržovaná a doplňovaná k radosti nejen členů klubu, ale i široké veřejnosti.

Klub seniorů v průběhu roku spolupracoval například s MŠ Mánesova, kam pravidelně týdně po dva roky docházely střídavě čtyři babičky číst dětem před spaním, ale také jsme uvítali děti na akcích pro ně připravené s láskou i s občerstvením v prostorách klubu. Dokonce i pro děti ze ZŠ byla připravena zajímavá beseda s velitelem místního oddělení policie a novinkou také bylo v prostorách společenské místnosti umístění volební místnosti pro občany města.

Tradičně v letních měsících se pořádala setkání s opékáním a příjemným posezením u místních zahrádkářů. Letní měsíce byly využívány především k údržbě a úpravě zařízení, generálnímu úklidu a údržbě předzahrádky. Připravovaly se také programy činnosti na další pololetí různých akcí včetně zájezdů. Každoročně totiž bylo stanoveno motto, např. Nedáme se, a tomu byly věnovány besedy, výstavy i setkání členů a pozvaných hostů zejména klubů dvakrát ročně na Rabštejně. Mezi vzácnými hosty to byl například herec Václav Postránecký, hudební skupina Kantoři, zpěvák a muzikant Roman Dostál ze skupiny Oboroh nebo módní přehlídka z Vamberka připravená  školou krajky. Velice oblíbená byla i vystoupení dětí z MŠ Mánesova, které s láskou připravovaly jejich paní učitelky.

Zdařilá byla například výstava s besedou velice šikovných členek klubu, tří krajkářek paní Limmlové, Zárubové a Vaňkové nebo beseda o životě na Aljašce, výtvarnice a skvělé malířky paní Hany Esop, členky našeho klubu, která se svým manželem prožila 16 let v kouzelném prostředí tolik pro nás vzdálené a nedostupné země.

Za zmínku stojí i zájezdy, kdy se vždy díky zajištěnému místnímu odbornému průvodci jejich účastníci dozvěděli spoustu zajímavostí o navštíveném místě. Bylo to například kouzelné polské příhraničí a jeho lázeňská městečka, „Putování po stopách Boženy Němcové“, nebo návštěva brány jižních Čech, Písku.

Velká zásluha na úspěšnosti patří skvělému řidiči a našemu klubovému rádci panu Petru Matějíčkovi, který nám poskytoval pravidelně cenné rady k cestování. Zajímavé je, že nás ani jednou nezklamalo počasí, zájezdy byly vždy do posledního místečka vyprodány a o pestrosti programů dokonce informoval veřejnost i tisk. Nezklamal ani zájezd do Prahy, kdy sám pan další řidič Mimra připravil jako bonus kouzelnou projížďku po Praze po těch nejkouzelnějších místech včetně Tančícího domu a nechyběla ani projížďka lodí po Vltavě. Potvrdilo se, že: Jenom život, který žijeme i pro ostatní, stojí za to prožít! 

O tom je přesvědčena i vedoucí klubu seniorů POHODA z let 2013–2020.... Míša Nováková, která zejména ze zdravotních důvodů odstoupila k 30.08.

PhDr. Miroslava Nováková